22. 10. 2016

Autismus & trsátko

   V čem spočívá má práce s autisty?
   Autismus je odvozen z řeckého slova autos – sám. Tomu odpovídá i obraz na dětském hřišti. Na každém konci houpačky sedí jedno z mých dětí. Polovina dětí visí díky své nízké váze ve vzduchu. Mám tedy dost času na to, abych jim připravil svačinu. Když je svačina hotová, těžší děti se ke mně rozběhnou, ti lehčí nejdříve spadnou a pak se rozběhnou také.

15. 10. 2016

Klub & rváčů

   Pořád jsem ještě nepřišel na to, jak autistické děti zahánějí podzimní depresi. Nechodí do kaváren, nekouří, nepijí kafe ani víno, místo starých alb U2 se vrací ke starým epizodám Spongeboba v kalhotách. Letní prázdniny jsou pryč a do Vánoc ještě daleko. Je jen otázka času, kdy založí „Klub rváčů“.

8. 10. 2016

Pátek & kalhoty

   Je pátek odpoledne. Děti čekají na rodiče, kteří si je berou na víkend domů.
   „Martinku, někdo zvoní. Já chci otevřít.“ Sice nedokáže říct, co je za den, ale ví, že dnes jede domů.
   „Tak pojď se mnou,“ odpovím mu, protože pro něj jiná varianta stejně neexistuje. Za ta léta už vím, v kolik hodin si jaký rodič pro své dítě přijde. Chlapec se mě drží za ruku, jdeme spolu otevřít dveře a já odpočítávám vteřiny do jeho zklamání.

1. 10. 2016

Snídaně & léky

   Sedím u stolu, piju kafe. Je za 5 minut 7 hodin. U autistů se občas objevují poruchy spánku a příjmu potravy. Děti, které ani jedním netrpí, tu už sedí se mnou – mají hlad a ptají se, co budeme dnes dělat. Počkám ještě pár minut a půjdu budit ty, které by ještě spaly. První obličej, který ten den uvidí, je můj. Nejsem si zcela jistý, jestli to autismu nějak prospívá…