Nevěděl jsem, co po mně chce. Ale zeptal se
vlastně správně, protože daleko větší radost přichází ze spolupráce a pomoci,
než když někdo udělá něco za vás. Prostě jen nechtěl být o tu radost ochuzen.
A tak
jsme si, jako teď už každé úterý, na stůl připravili veškeré suroviny. Dnes jsme
se rozhodli pro rybí pomazánku. Máme cibuli, tvaroh, máslo, uvařené vajíčko
natvrdo, rybí konzervy a samozřejmě sůl, pepř a hořčici na dochucení. Sice
nejde o klasické vaření, ale pro ten pocit by to mohlo stačit. Sám si někdy
dozdobím mraženou pizzu sýrem navíc a v duchu si přitom říkám, jak zase
vařím.
„Zatím oloupej vajíčko, já se hned vrátím. Dojdu
nám do kuchyně pro nějaký nůž na tu cibuli,“ oznámím mu.
Když se vrátím, najdu ho se skořápkou
v puse. Vajíčko nebylo pochopitelně k nalezení.
„Jako nevadí mi, že jsi právě snědl to
vajíčko, ale jsem naštvanej, že sis ho před tím aspoň neoloupal.“
„Já taky,“ odvětí a začne plivat skořápku na
zem.
Nebylo to poprvé, kdy ochutnal něco, co by neměl. Všichni jsme kdysi
poznávali okolní svět prostřednictví úst, někomu to díky autismu vydrželo skoro
až do dospělosti.
Zatímco já krájím cibuli, on do misky
postupně přidává máslo, tvaroh, rybičky a trochu hořčice, kterou si stříkne i
do pusy.
„Nebuď prase!“ okřiknu ho.
„Prase jí hořčici?“
Do misky přidám nakrájenou cibuli, sůl, pepř
a poprosím ho, aby vše ještě promíchal. Když už máme pomazánku hotovou, zeptám
se ho, jestli se bude chtít rozdělit i s ostatními.
„Ne, to je dobrý,“ odpoví a začne si ji mazat na chleby.
„To ale není hezký.“
„Já myslím, že to je namazaný hezky,“ podivuje se nad mojí kritikou.
Za chvíli už všichni večeří rybí pomazánku a nešetří chválou. Někteří
mají víc pomazánky na obličeji než v sobě. Bývá to většinou známka toho,
že jim chutná. Nějakou dobu nám zabralo, než jsme spolu došli k závěru, že
ve společnosti přátel jídlo chutná víc. Ale nakonec jsme byli oba spokojení.
Když se večer loučíme a já už jsem pomalu na odchodu domů, ještě jednou
ho pochválím za to, jak se nakonec rozdělil i s ostatními.
„O vajíčko ale ne,“ odpoví a má u toho šibalský úsměv.