Pracuju
s autisty. Setkávám se s nimi v týdenním stacionáři, kde tráví
čas od pondělí do pátku. V práci se snažím naučit je co nejvíce
schopností a dovedností. V létě mám ale několik týdnu volno, abych
neztratil ty své. Někteří to nazývají letní prázdniny.
Před
časem se mě někdo ptal, co dělá asistent, když nemá komu asistovat. „Většinou
spí,“ odpověděl jsem. Konečně má totiž čas být unavený. Někdy se doporučuje
dělat přesný opak toho než v práci – tedy najít si svého asistenta nejlépe v
podobě servírky s vychlazeným vínem. A až nebude moct usnout a víno vám
přestane chutnat, je čas jít opět do práce.
Jenže ten čas ještě nenastal, protože v práci máme letní prázdniny,
a tak vyrazím do obchodu pro víno. Rád chodím nakupovat do večerky k
Vietnamcům. Mám ji kousek a oni se vždycky tváří, že mě rádi vidí. Sekuriťák v
Tescu si mě vždycky naopak prohlíží, jako kdybych něco ukradl.
S lahví vína jdu ke kase, kde je vyložená hromada spinnerů. „Můžete
koupit,“ nabízí mi prodavač.
„Nejsem na to dostatečně šikovnej,“ odmítnu.
„Tak třeba pro děti,“ nedá se odbýt.
„Moje děti by se to pokusily asi sníst,“ vzpomenu si na své děti
v práci, které se kdysi pokoušely sníst i rybičky v akváriu.
Do
obchodu vejde maminka s malým dítětem. Že má dítě Downův syndrom poznal i
prodavač. Lidem s Downovým syndromem se dříve díky vzhledu říkalo mongoloid.
Než si maminka stačí vybrat, dítě už sahá, kam dosáhne. Já stojím u poklady a
pozoruju, jak si postupně bere do ruky čokoládovou tyčinku, džus a kondomy u
kasy. S kondomy v ruce se na mě usměje. Zkouším si vybavit, kdy jsme
se naposledy na někoho cizího usmál já.
V tom
se už ale přiřítí jeho maminka. Všimne si mé láhve vína a omluvně mi podává
kondomy: „To bude patrně vaše.“ Když odpovím, že ne, bude si myslet, že se
stydím, takže k vínu kupuju i kondomy, které jsou ve finále dražší než to
víno.
Při placení se prodavač ještě jednou ujistí, jestli nechci spinner.
Svěřím se mu, že mi teď kromě šikovnosti chybí už i peníze.
„No
jo, moc drahý víno,“ konstatuje.
Z večerky
odcházím s lahví vína a kondomy. Kdekdo by si podle mého nákupu pomyslel,
že mám před sebou fajn večer.
Nevím,
jaký večer čeká to dítě s Downovým syndromem a jeho maminku. Bez ohledu na
nákup to budou mít v životě oba těžší než většina z nás. Diagnózu
ještě změnit neumíme. Myslím si, že o to té mamince ani nejde. Ale empatii jsme
už vynalezli.
